Úkol zněl jasně – vyzkoušet si po letech závodění.
Tomášem stvořený plán byl: zaplavat „jak to půjde“, tj. začít zostra a sledovat, co poraněné rameno dovolí. Na kole 5 minut na rozjetí a pak totální smrt, abych končil s dobrým pocitem, jak mi to jede. No a běh vzít naopak relativně volně tak, abych měl v cíli ještě dost sil na dalších 7 km.
S výsledkem jsem po všech stránkách spokojen. Byl to super restart sportovní kariéry.
swim
Trošku maso. Prvních 300 m rameno v pohodě, pak se to zhoršovalo a posledních 200 m jsem střídal prsa/kraul jednou rukou.
T1
Chytaly mě křeče do lýtek hned při výlezu z vody, tak jsem spíš kulhal než běžel. Samotné depo v pohodě, beze zmatku, dle plánu.
bike
Prvních pár kilometrů jsem jel opatrně, protože mě vylekaly tepy přes 170, ale jak jsem předjel pár lidí, přestal jsem se šetřit, přidal, a bylo to v pohodě.
Jelo se mi vyloženě dobře a ani mi nepřišlo, jak vysoko tepu. Poznal jsem to až když jsem se prakticky nebyl schopen napít a najíst (nebyla síla ani vyndat lahev z košíku, ani polykat). Cestou zpět jsem si pro jistotu 2–3 minuty orazil na ANP (163 tepů), abych se vůbec rozeběhl.
Celkově super, předjel jsem snad 30 lidí.
T2
Celkově dobrý, jen jsem si bohužel zapomněl Garmina na představci. Kromě toho vše beze zmatku, podle plánu.
run
Trochu mě stresovala chybějící nápověda, kdy jsem nevěděl ani jak rychle běžím, ani kolik tepu (i jedno z toho by mi dost pomohlo).
První půlku jsem se trochu šetřil, pak postupně zrychloval. Předběhlo mě asi 10 lidí, cožvmě štvalo.
Na 4. km se mi dost chtělo zvracet, na 6. přišla asi 30 s krize. Pak to bylo dobré a do cíle jsem zrychlil, poslední kilometr byl pocitově určitě kolem 4 min, možná pod.
Poslední stovka, stopadesátka, sprint bez ohlížení.
Poděbrady 2014 25. 5. 2014, Jezero, Poděbrady
Úkol zněl jasně – vyzkoušet si po letech závodění.
Tomášem stvořený plán byl: zaplavat „jak to půjde“, tj. začít zostra a sledovat, co poraněné rameno dovolí. Na kole 5 minut na rozjetí a pak totální smrt, abych končil s dobrým pocitem, jak mi to jede. No a běh vzít naopak relativně volně tak, abych měl v cíli ještě dost sil na dalších 7 km.
S výsledkem jsem po všech stránkách spokojen. Byl to super restart sportovní kariéry.
Jelo se mi vyloženě dobře a ani mi nepřišlo, jak vysoko tepu. Poznal jsem to až když jsem se prakticky nebyl schopen napít a najíst (nebyla síla ani vyndat lahev z košíku, ani polykat). Cestou zpět jsem si pro jistotu 2–3 minuty orazil na ANP (163 tepů), abych se vůbec rozeběhl.
Celkově super, předjel jsem snad 30 lidí.
První půlku jsem se trochu šetřil, pak postupně zrychloval. Předběhlo mě asi 10 lidí, cožvmě štvalo.
Na 4. km se mi dost chtělo zvracet, na 6. přišla asi 30 s krize. Pak to bylo dobré a do cíle jsem zrychlil, poslední kilometr byl pocitově určitě kolem 4 min, možná pod.
Poslední stovka, stopadesátka, sprint bez ohlížení.