O2 štafeta 4×5 km 27. 6. 2019, Stromovka, Praha 7

S výsledkem, druhým místem, jsem samozřejmě moc spokojen. S průběhem úplně ne.
Za prvé jsem běžel asi až moc konzervativně – kvůli odpovědnosti za výsledek týmu jsem to nechtěl moc přepálit a běžet na riziko nedokončení a za druhé jsem možná prostředek tratě neměl běžet tak odevzdaně a víc se soustředit na techniku běhu.
Z výsledného času jsem byl původně dost zklamán, ale s přihlédnutím k včerejším závodům družstev, vedru a zejména proplétání se davem, jsem to přehodnotil a považuji ho za rozumný.

run

Při čekání na předávce se se mnou neustále loktovali soupři z týmů u nichž bylo jasné, že na řadu přijdou až já budu dávno na trati, ale nedal jsem se a udržoval si místo v první lajně.
Po předávce jsem pro diváky nasadil na prvních 100–200 m ostřejší tempo (3:05–3:10), ale hned v seběhu jsem ubral na rozumných 3:20–3:25. Až do mety prvního kilometru se mi běžele fajn a držel jsem rozumný průměr okolo 3:30-3:35/km. Ještě druhý kilomtr docela odsýpal, ale začali se  objevovat náznaky prvních davů a čím dál víc mě vytáčely neustálé ostré změny směru.
Třetí a čtvrtý kilometr byl prostě utrpení. Vůbec mi to neběželo, bylo mi horko a musel jsem se proplétat neproniknutelným davem chodců a plazičů, kteří na jakékoliv pokřikování nereagovali a v družném hovoru se ploužili prostředkem trati.
Poslední kilometr do kopce jsem už neměl důvod se šetřit a trochu jsem přidal a za neustálého kličkování mezi pěšáky jsem vyběh nahoru, kde se rázem dav rozestoupil a zhruba 300 m jsem běžel skoro sám. Bohužel v náběhu do cílové rovinky jsem dostihl další neproniknutelný dav chodců a motal jsem se mezi nimi až k předávce.